Můj domov - Melbourne, 1976 do teď
S velkým zármutkem oznamuji, že Josef Tomáš zemřel 30. dubna 2024 v Melbourne v Austrálii. Bez něj bych nebyl tím, kým jsem dnes. Andrej Tomáš, jeho syn
Na stránkách poezie Josefa Tomáše
Tyto stránky vznikly z podnětu Mgr. Zbyňka Přibyla, učitele češtiny na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. Na této škole jsem maturoval v roce 1952. Z češtiny jsem při maturitě málem propadl, a tak kdyby mně tehdy nějaká kartářka vyčetla z dlaně, že budu někdy skládat verše, určitě bych se hlasitě nad takovou nesmyslnou předpovědí rozesmál. O tom, co vedlo o třicet let později k tomu, že se tato zcela nepravděpodobná předpověď vyplnila, se dočtete v předmluvách nebo doslovech u jednotlivých sbírek.
Nazpět k těmto stránkám. V září roku 2014 mě pan učitel Přibyl pozval na besedu se žáky maturitního ročníku, abych jim řekl něco o své básnické tvorbě. Zřejmě si od toho sliboval, že tak alespoň trochu pozvednu zájem o četbu básní, když jako strojní inženýr a velice špatný češtinář jsem se dal do činnosti, která se zdá být zcela na vymření. Vzal jsem si s sebou své dvě spolužačky, Hanu Tomkovou a Danu Matoušovou; tu první jako jazykovou editorku a přísnou kritičku veškeré své produkce, tu druhou jako múzu mnoha svých básní -- ona to byla, kdo mě více méně přinutil, abych po desetileté odmlce začal opět psát (viz předmluvu ke sbírce Horská Kvilda). Třetí spolužačka, Zdena Vedralová, pak zorganizovala besedu s občany v Městské knihovně. Ta mě také přiměla k napsání sbírky Hříva a k zorganizování besedy s občany v České Třebové v roce 1999 při jejím představení.
Beseda se žáky i s občany ve Vysokém Mýtě byla velice úspěšná: žákyně Martina Mlejnková recitovala na besedě s občany několik mých básní a napsala později o mé tvorbě maturitní práci. V dalším roce jsme besedu zopakovali a několik žáků recitovalo mé básně na okresní básnické soutěži.
Sbírky, které byly vydány knižně, jsou uvedeny v kapitole AUTOR/VYDANÉ KNIHY. V knihkupectvích jsou však dostupné jen některé z nich; buď jsou vyprodané (to se týká zvláště starších vydání), anebo pro klesající zájem čtenářů o tištěné knihy, či pro celkový nezájem o poezii vůbec, dala vydavatelství PRÁH a U Veverky autorům na výběr: buď skladované výtisky dát zešrotovat, anebo si je za paušální ceny odkoupit. Já jsem se rozhodl pro odkoupení a věnoval jsem pak tyto knihy své alma mater, gymnáziu ve Vysokém Mýtě.
A protože ani pan učitel Přibyl, ani já nechceme, aby se zážitky z jejich četby omezily jen na jednu školu, očekáváme od těchto stránek, že přispějí k oblibě poezie i na jiných školách a u dalších milovníků poezie.